Christian Drobe

Christian působí jako vědecký pracovník na Semináři dějin umění Masarykovy univerzity v Brně. Vystudoval dějiny umění, německou literaturu a historii na Univerzitě Martina Luthera v Halle-Wittenbergu. Ve svém výzkumu se zaměřuje na figurativní malbu, novou věcnosti, umění v období nacistické vlády a konzervativní směry modernismu. Jeho publikace se týkají Emila Noldeho, Rudolfa Schlichtera, Ernsta Wilhelma Naye nebo magického realismu. Jeho disertační projekt o recepci klasicismu v německém modernismu vyšel v roce 2022 (Verdächtige Ambivalenz. Klassizismus in der Moderne 1920-1960). V poslední době se zajímá o zobrazení mládí, maskulinity a dalších směrů tradičního pojetí v rakouském, maďarském a českém umění. Ve volném čase rád hraje basketbal, čte nebo ochutnává nejlepší moravské víno.


Christianovo oblíbené umělecké dílo: M. Beckmann, The Lodge (1928), Stuttgart, Staatsgalerie.

Marta Filipová

Ve svém výzkumu se Marta zaměřuje na otázky identity, ať už politické, národní nebo genderové, a její vztah k modernímu umění a designu. V současné době toto téma zkoumá pohledem na výstavní kultury a reprezentaci meziválečného Československa na světových výstavách. V dětství se Marta chtěla stát umělkyní a později módní návrhářkou. Brzy poznala, že jí to není souzeno, a našla svou sílu v teorii a historii oboru. Dodnes příležitostně ráda maluje a její zručnost se jí hodila při výrobě roušek během pandemie. Marta také ráda tráví čas se svými chlapci a neposedným psem, ráda jezdí na kole, chodí na túry a čte.


Martino oblíbené umělecké dílo: F. Goya, Pes (asi 1819-1823), Madrid, Museo del Prado.

Ladislav Kesner

Prof. Ladislav Kesner přednáší teorii umění dějiny moderního umění na Filozofické fakultě Masarykovy university v Brně. Je rovněž senior výzkumníkem v Centru pokročilých studií mozku a vědomí v Národnímústavu duševního zdraví. Ve svém výzkumu se zaměřuje především na kognitivní a afektivní mechanismy vnímání a prožívání (uměleckých i mediálních) obrazů a obrazo-textů s využitím psychologických, behaviorálních a neurozobrazovacích metod. Absolvoval Filozofickou fakultu UK v Praze, postdoktorální výzkum na University of California v Berkeley a Smithsonian Institution ve Washingtonu, D.C. Jako badatel působil mj. v Getty Research Institute for the History of Art and Humanities v Los Angeles, Internationales Forschungszentrum Kulturwissenschaften ve Vídni a Wissenschaftskolleg zu Berlin. Jako hostující profesor působil na University of Chicago a Humboldtově univerzitě v Berlíně. Autor či spoluautor vice než 15 knih.


Ladislavovo oblíbené umělecké dílo: N. De Staël, Láhve, olej na plátně.

Cosmin Minea

Cosmin je vzděláním historik a historik umění. Jeho výzkum se však týká toho, co je na mnoha místech považováno za jinou disciplínu – dějin architektury. Zajímá ho, jak architektura získává význam pro různé osoby, sociální skupiny a politické diskurzy. Proto se zabývá spisy, projevy, vzpomínkami, fotografiemi, plány a dalšími dokumenty, jejichž předmětem jsou stavby především z východní Evropy a zejména z Rumunska v 19. a 20. století. Argumentoval jejich významem pro národní ideologie, budování národa, ale také pro identitu místních komunit, pro ideu pokroku a modernity, pro profesní identitu architektů, náboženskou a osobní identitu. Jeho současným projektem je srovnání způsobů, jakými státy a regiony jihovýchodní Evropy psaly své dějiny umění a definovaly své historické památky v letech 1860-1930. Cosmin má kromě dějin umění mnoho dalších vášní, ale bohužel mu chybí potřebné schopnosti hospodaření s časem. Rád běhá, jezdí na kole, chodí na výlety, sleduje sportovní přenosy, pozoruje hvězdy a v poslední době si rád čte o mikro- i makroaspektech našeho vesmíru. Je také velmi čerstvým otcem.


Cosminovo oblíbené umělecké dílo: André Cadere, Round Bars of Wood, (1970-1978), Moma, Pompidou, Tate and others.

Ancuta Maria Mortu

Ancuta Mortu působí jako výzkumná pracovnice na Masarykově univerzitě, kde se podílí na projektu MASH Junior s názvem „Vzdálený přístup: V rámci projektu „Přímý přístup“ se podílí na projektu „Understanding Art from Distant Past“ (Porozumění umění ze vzdálené minulosti). Před příchodem do Brna absolvovala doktorandské studium na téma genealogie psychologické estetiky (EHESS, Paříž) a postdoktorské pobyty na Freie Universität Berlin, The Research Institute of the University of Bucharest a na New Europe College – Institute for Advanced Study. Její výzkumné projekty se zaměřují na studium kognitivních východisek pro hodnocení umění napříč obory estetiky, dějin umění a antropologie umění.

Alena Pomajzlová

Alena přednáší dějiny moderního umění na Semináři dějin umění Masarykovy univerzity. Studovala dějiny umění a italštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, poté pracovala jako kurátorka ve Sbírce moderního a současného umění Národní galerie. Zaměřuje se na české umění 1. poloviny 20. století a na jeho vztahy s uměním evropským. Je autorkou tematických výstav např. o grotesknosti v českém umění, o expresionismu, futurismu a monografických výstav o Otto Gutfreundovi, Josefu Čapkovi či Růženě Zátkové. V současné době se zabývá vztahem obrazu a slova v moderním umění.


Alenino oblíbené umělecké dílo: Růžena Zátková, Beranidlo, 1916

Matthew Rampley

Matthew je mimořádným profesorem dějin umění na Masarykově univerzitě. Jeho výzkum se zaměřuje na dvě hlavní oblasti: kulturní politiku umění a architektury ve střední Evropě od konce devatenáctého století do poloviny dvacátého století a otázky estetiky, neurovědy a historiografie umění. Mezi jeho předchozí knihy patří např: The Vienna School of Art History (2013), Liberalism, Nationalism and Design Reform in the Habsburg Empire (2020, s Nórou Veszprémi a Markianem Prokopovychem) a The Museum Age in Austria-Hungary (2021, rovněž s Nórou a Markianem). V současné době se zabývá výzkumem modernistické architektury a katolické kultury v meziválečné střední Evropě.


Matthewovo oblíbené umělecké dílo: Cornelia Parker, Cold Dark Matter (2019)

Marcela Rusinko

Marcela je docentkou na Semináři dějin umění Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Zaměřuje se na moderní a současné umění ve východní a střední Evropě, sběratelství, materiální kultury, provenienční výzkum, trh s uměním a totalitarismy studené války. Ve svém výzkumu se zaměřuje na teorii a historii rovněž jako na psychologické a sociologické aspekty sběratelství. Kromě dějin umění vystudovala ekonomii a filozofii; pracovala jako kurátorka veřejných muzeí umění, novinářka na trhu s uměním a šéfredaktorka. Ve volném čase ráda cestuje a objevuje místa starověké a antické historie. Miluje archivy a knihovny, muzejní kavárny a obchody, kempování v přírodě, horskou turistiku, akvaristiku, tradiční čínskou medicínu, japonskou kuchyni, francouzskou hudbu, pobřeží Baltského moře a kočky; vše ideálně prožívá se svou rodinou.


Marcelino oblíbené umělecké dílo: Potápěč (480-470 př.n.l.), freska, Paestum, Itálie.

Julia Secklehner

Julia je postdoktorandkou v rámci společného grantového projektu „Continuity/Rupture: Umění a architektura ve střední Evropě 1918-1939“, kde se zabývá rolí regionálních kultur v moderním středoevropském umění a vizuální kultuře. Její širší výzkum se zaměřuje na umění a design ve střední Evropě dvacátého století se zvláštním zájmem o otázky genderu a reprezentace menšin. Kromě toho se Julia zabývá satirickými časopisy, karikaturou a komiksy a v současné době spoluvytváří grafický román v rámci projektu The Lausanne Project, jehož je rovněž spoluautorkou. Je také vedoucí projektu „Kreativita z Vídně do světa: transatlantická výměna v oblasti designu a pedagogiky“ a členkou redakční rady časopisů Art East Central a Journal of Austrian-American History.


Juliino oblíbené umělecké dílo: H. Bosch, Zahrada pozemských rozkoší (1490-1510), Madrid, Museo del Prado.

Jakub Bulvas Stejskal

Jakub v současné době intenzivně přemýšlí o povaze uměleckohistorického porozumění, o tom, jak souvisí s „monumentalitou“ umění, a o tom, že umělecké objekty samy mohou být něčím, co předpovídají svým budoucím historikům umění (představte si to!). Historik umění by měl být znalý a neměl by se pouštět do jakýchkoliv extravagantních úvah, ale na druhou stranu Jakub není vystudovaný historik umění (má doktorát z estetiky).

Jakubovo oblíbené umělecké dílo: Hbitý pes (Hunkpapa Lakota/Teton Sioux), Hbitý pes útočí na nepřítele (kolem 1880), New York, Metropolitní muzeum umění.

Nóra Veszprémi

Nóra je historička umění zaměřená na střední Evropu 19. a počátku 20. století, zejména na Maďarsko. Zajímá se o vztah mezi uměním a historickou pamětí, o problematiku krajinomalby a žánrové malby a o roli vizuální kultury a jejích institucí při utváření národních a jiných identit. V současné době působí jako výzkumná pracovnice v projektu financovaném Evropskou výzkumnou radou „Umění a architektura ve střední Evropě 1918-1939“ (@craace1918_39) na Masarykově univerzitě. V rámci projektu je zodpovědná za téma „Contested Histories: Památky, paměť a reprezentace historické minulosti“ a pracuje na monografii, která se tímto tématem zabývá. Předtím se podílela na jiném rozsáhlém výzkumném projektu na Birminghamské univerzitě, který se zaměřoval na muzea v Rakousku-Uhersku. Výsledkem projektu jsou dvě spoluautorské knihy „Liberalism, Nationalism and Design Reform in the Habsburg Empire: Museums of Design, Industry and the Applied Arts“ a „The Museum Age in Austria-Hungary: Art and Empire in the Long Nineteenth Century“ (obě napsané s Matthewem Rampleym a Markianem Prokopovychem). Je také autorkou knihy o romantismu a lidovém vkusu v Uhrách na počátku 19. století. „Fölfújt pipere és költői mámor: Romantika és művészeti közízlés a reformkori Magyarországon.“


Nořino oblíbené umělecké dílo: J. Rippl-Rónai, Můj otec a strác Piacsek pijící červené víno (1907), Budapešť, Magyar Nemzeti Galéria.

Mark Richard Windsor

Mark Windsor je výzkumný pracovník, který pracuje na týmovém projektu s názvem „Vzdálený přístup: Porozumění umění ze vzdálené minulosti.“ Mark se specializuje na estetiku a filozofii umění v oblasti analytické tradice. Původně vystudoval dějiny a teorii umění, jeho trvalým výzkumným zájmem je porozumění moderním a současným uměleckým postupům. V současné době se zabývá výkladem estetických zážitků z předmětů, které evokují přítomnost osob nebo událostí spojených s jejich minulostí.


Markovo oblíbené umělecké dílo: Sickert, Brightonští Pieroti (1915), Londýn, Tate Britain.

Jana Hájková

Jana je týmovou administrátorkou zodpovědnou za všechny projekty, akce, publikace, cesty a každodenní záležitosti. Je to ona, kdo v zákulisí zajišťuje, aby vše probíhalo hladce.

Janino oblíbené umělecké dílo: Johansson (@erik.joh), Dopad, (2016).

‚Obraz, který se mě v poslední době nejvíce dotkl, je dílo Erika Johanssona. Vybrala jsem si fotografii, protože je to jazyk umění, který je současný a jasný. Někdy mám pocit, že čím je umělecké dílo starší, tím je pro mě obtížnější mu porozumět. Často mám pocit, že mi uniká poselství, které chtěl umělec vyjádřit. A je úžasné, že mám kolem sebe tým historiků umění, kteří mi pomáhají pochopit, co mi uniká.‘

Studenti

Veronika Halamová

Veronika zkoumá možnosti, které může obor dějin umění získat díky interdisciplinárnímu vědeckému přístupu. Ve svém doktorském výzkumu zkoumá proces vytváření významu, který člověk prožívá při pohledu na umělecké dílo. Veronika tak činí z perspektiv odvozených z oborů, jako je filozofie, literární věda, psychologie a samozřejmě také dějiny umění. Během bakalářského a magisterského studia se věnovala výzkumu různých aspektů díla Abyho Warburga, narazila na obor neuroestetika a od té doby si ho zamilovala. Kromě dějin umění se Veronika zajímá o marketing (hlavně na sociálních sítích) a v současné době naštěstí dělá svou vysněnou práci správkyně sociálních sítí zaměřených na umění pro Centrum pro moderní umění a teorii.

Veroničino oblíbené umělecké dílo: R. Begum, č. 905 (2019), malba na práškově lakovaném hliníku.

Petr Janáč

Petr je doktorandem dějin umění a architektem na volné noze. Jeho hlavní badatelský zájem se zaměřuje na různé směry moderního architektonického hnutí. V současné době se zaměřuje na domy architektů, které představují ucelené realizace vizí jednotlivých architektů. Tyto domy vyvolávají otázky týkající se sebeprezentace, postavení architekta ve společnosti a vily jako stavebního typu. Podstatnými aspekty jeho práce jako architekta jsou překvapivé prostorové momenty a poetická vizuální kvalita. Klade také důraz na dodržování a uvědomování si stavebních tradic minulosti a nastoluje otázky ochrany životního prostředí. Petr ve volném čase rád poznává nová místa, mimo jiné chodí pěšky, provozuje pěší turistiku a jezdí na horském kole. Rád také relaxuje při vytváření a renovování domácnosti a tráví čas s přáteli a rodinou.

Petrovo oblíbené umělecké dílo: O. Rothmayer, Rothmayerova vila (1928-1929), Praha.

Natalia Keller

Natáliin doktorandský projekt se zabývá uměleckou scénou polského meziválečného období, zejména okruhem grafiků, umělců zapojených do státotvorné činnosti, a umělkyň, se zaměřením na tvorbu a život Wiktorie Goryńské. Před nástupem do kolektivu doktorandů na Masarykově univerzitě pracovala Natalia v různých kulturních institucích v Evropě a Jižní Americe, mimo jiné v Muzeu Boijmans Van Beuningen v Rotterdamu a v Národním muzeu výtvarného umění v Santiagu de Chile. Byla kurátorkou výstav představujících různé typy děl na papíře: od série tisků Francisca Goyi přes italské barokní kresby až po japonské tisky ukiyo-e. Mezi její hlavní výzkumné zájmy patří umění a kultura tisku první poloviny 20. století v Evropě, otázky modernismu, genderová studia a ženy-umělkyně. Ve volném čase ráda cestuje s rodinou a navštěvuje přátele z celého světa.


Natáliino oblíbené umělecké dílo: W. Goryńska, Autoportrét s telefonem (1930), Londýn, Abbott and Holder.

Petra Lexová

Petra je doktorandkou na Semináři dějin umění Masarykovy univerzity v Brně. Současně působí jako odborná asistentka na katedře umění a kulturních věd v Českých Budějovicích. Před doktorským studiem pracovala jako kurátorka sbírky moderního umění v Alšově jihočeské galerii. Dnes tuto práci vykonává příležitostně. Petra pracuje také jako publicistka v oblasti umění a již šest let je redaktorkou časopisu Artalk. Pravidelně publikuje umělecké recenze a zahraniční umělecké zpravodajství, píše o kultuře a architektuře pro českobudějovický neziskový časopis Milk&Honey. Petra se také podílela na tvorbě brněnské databáze umělců Open Studios.
Ve svém doktorském výzkumu se zaměřuje na české objektové sochařské umění z let 1960-1980 na pozadí středoevropské pozdní moderny. Hlavním cílem tohoto projektu je vytvořit komplexní studii, která povede k pochopení specifických forem českého objektového umění a jejich postavení ve středoevropském a mezinárodním kontextu. Petra se ve volném čase zajímá o moderní a současnou architekturu a veřejný prostor. V roce 2021 získala stipendium Alfreda Badera pro vynikající doktorandy a v roce 2022 Cenu rektora Masarykovy univerzity za mimořádnou uměleckou činnost.

Petřino oblíbené umělecké dílo: Práce americké sochařky Ruth Asawy (1926-2013).

Pavol Múdry

Pavol se ve svém výzkumu zaměřuje na slovenské umění. Konkrétně se zajímá o umělecké rámce v lokálním kontextu a zabývá se dějinami uměleckých institucí, především muzeí umění a galerií. V současnosti se zaměřuje především na dějiny Slovenské národní galerie v období po druhé světové válce a budování jejích sbírek. Pavol má rád, když najde některá méně známá umělecká díla s nečekanými uměleckými styly a tématy, která se vymykají teleologickému řádu slohů. Ve volném čase oceňuje klid přírody, plavání a filozofickou literaturu.

Pavolovo oblíbené dílo: J. Ensor, Les Masques Singuliers (1892), Muzeum Fin-de-Siècle.

Iveta Neuschlová

Iveta pochází z prostředí, kde se prolínají různé umělecké obory. Dějiny umění pro ni byly jasnou volbou. Je však nejen historičkou umění, ale také aktivní umělkyní. Iveta je kurátorkou a členkou umělecké skupiny NEUSCHL, kterou založila se svými dvěma bratry. Věnuje se malbě a výrobě šperků.  Ve svém výzkumu se zaměřuje především na moderní a současné umění, kognitivní vědu, filozofii a filozofii mysli. Tématem její disertační práce je výzkum uměleckého procesu v sochařství. Zajímá se také o africké a mayské umění a kulturu a o abstraktní fotografii.


Ivetino oblíbené dílo: P. Bruegel: The Tower of Babel. Kunsthistorishes Museum, Vienna.

Jakub Sochor

Jakub externě spolupracuje s Ústavem hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, kde přednáší o architektuře, zejména z období přelomu 19. a 20. století. Ve své publikační činnosti se zaměřuje na moderní umění a jeho interdisciplinární přesahy, mezi než patří především avantgardní literatura a průmyslový design. S tím také souvisí zaměření jeho doktorského výzkumu, který je založen na studiu konsekvencí mezi proudnicovým designem československých vozidel Tatra a moderním uměním a architekturou. Usiluje také o popularizaci dějin umění a architektury, a to prostřednictvím spolupráce se vzdělávacími a kulturními institucemi (například TIC Brno), kde pracuje na lektorských programech a tematických prohlídkách.


Jakubovo oblíbené dílo: G. de Chirico, Mystery and Melancholy of a Street (1914).

Jakub Straka

Jakub se zabývá uměleckými a kulturními dějinami 20. století, dějinami totalitních režimů a s tím spojenou problematikou traumatu a paměti. Za svou studii ‚Němci a Lidice: Příběh umění‘ (2023) získal Cenu profesora Milana Tognera. Ve svém výzkumu se aktuálně zaměřuje na období politického uvolnění v komunistickém Československu a kulturní výměnu se západními zeměmi. Od roku 2018 pracuje jako odborný pracovník a asistent projektového manažera ve Sdružení PAMĚŤ z.s.


Jakubovo oblíbené dílo: G. Baselitz, Die große Nacht im Eimer (1962–1963).

Kateřina Vajdáková

Kateřina se zabývá nizozemskou kresbou a jejím sběratelstvím ve střední Evropě. V rámci svého doktorského studia se zabývá mapováním sběratelské činnosti Arnolda Skutezkého s důrazem na jeho sbírku nizozemské kresby. Její výzkum se zaměřuje také na jeho další aktivity v oblasti vlnařství, amatérské fotografie, rodinné historie a Skutezkého osobní motivace při budování sbírek. Kromě historického bádání v archivech miluje přírodu, zejména sběr bylin a jejich využití v přírodní medicíně. Ráda tráví čas běháním, cvičením jógy nebo jen lenošením v parku s knihou od Remarqua.

Kateřinino oblíbené umělecké dílo: Kateřina si oblíbila lampu Delft Blauw, kterou si koupila na trhu v Nizozemsku.